Pohádky z abecedy 5 - Ztracená tečka

16. března 2017 v 5:00 | Václav Deyl |  Zajímavosti
Pátá pohádka z knížky "Pohádky z abecedy" od Václava Deyla.

Publikováno se souhlasem autorů knihy.

ZTRACENÁ TEČKA



Na okně ležel Frantíkův sešit. Slunečko mile svítilo a Frantík někde kopal s kluky hadrovou mičudu; o sešit se vůbec nestaral.

Zatím ze sešitu vylezlo malé měkké 'i'. Ah, to mu bylo blaze! Celé dni i celé noci bylo zavřeno s ostatními písmenky v sešitě, a tam slunce nemohlo skoro nikdy nahlédnout. Chodilo teď proto po římse okna s rukama založenýma za zády jako páv a vyhřívalo se na sluníčku. Chvíli se dívalo nahoru, na modrou oblohu, a potom na protější domy v ulici. Několikrát se také nahnulo, aby nahlédlo dolů do ulice. Byla to panečku pro takové písmenko pořádná hloubka, i když to bylo jen v prvém poschodí.

Najednou se mu dole v ulici zalíbilo krásné, jedoucí auto. Písmenko 'i' se naklonilo ještě více, nedalo pozor - a žuch! S hlavy mu upadla tečka a skulila se až na zem do ulice.

'I' zbledlo jako stěna, vykviklo a utíkalo zpátky do sešitu.

"Lidé drazí - pojďte mi pomoci!" volalo na ostatní písmenka. "Mně spadla tečka dolů do ulice," a přitom se mu pusinka nakrabovala do pláče.


"Vidíš, nemáš být tak zvědavé," řeklo nerudně velké 'R'. "Kdybys sedělo na svém místě, nic by se ti nebylo stalo."

"Teď mu rady nepomohou. Musíme mu pomoci sami hledat tečku. Nebo z toho zítra bude mít Frantík mrzutost," řeklo 'M' a už lezlo ze sešitu ven. Cožpak takovému 'M' je hej. Má nožky jako stonožka, dovede lézt po stěně, a chcete-li, třeba i po stropě.

Za písmenkem 'M' vyběhla i některá další písmenka. Zvědavé 'Z', vznešené 'X' a pracovité 'A'. Pak se tam ještě přikutálelo 'C' a 'Š'. 'C' bylo jako zápasník, stáhlo si hned modrý svetr přes hlavu, hodilo ho do kouta, a už lezlo po stěně dolů, hned za 'M', které se odvážilo na stěnu první. To byste viděli, jak to 'C' pěkně umělo. Jako píďalka. Vždycky přitáhlo nohy až k hlavě, vystrčilo hřbet jako kopeček do výšky, pak se natáhlo a cesta mu utíkala, jako kdyby jelo na koloběžce. Za nimi ještě vyběhlo 'A', které je do práce jako kat a všude musí být.

Ostatní kamarádi se jen dívali. 'I' dost špatně chodí, vlastně kulhá po jedné nožičce, je to těžké, aby se pustilo také po stěně dolů. Mohlo by lehko spadnout a nahoru by třeba nevylezlo. Alespoň však kamarády povzbuzovalo. 'Š' se třáslo na okraji římsy a šeptalo si: "To šou chlapíci! Já še šiče nebojím léžt po štěně, ale mám přeče jen štrach." 'Š', jak slyšíte, kapánek šišlá, ale jinak je to hodné písmenko. Za to šišlání vůbec nemůže.

Zatím dole na chodníku lezlo 'M' po kolenou, 'C' se plazilo očima až u země a 'A' se ohýbalo také až k zemi a všechna tři písmenka hledala a hledala ztracenou tečku. Mohla však raději hledat jehlu v kupě sena. Taková tečka z 'i' je malilinká jako prášek a proto ji na zaprášené ulici není vidět. Bůh ví, kam se zakutálela.

Ke všemu ještě chodili po chodníku lidé, a jeden nemotora, který šel při samé stěně, šlápl na nohu velkému 'A'. To bylo zděšení. Jakmile 'M' uslyšelo výkřik, který vyletěl písmenku 'A' z hrdla, skočilo strachy na stěnu a šplhalo nahoru jako o závod. Za ním utíkalo 'C' také jako zajíc o honech.

Jen ušlápnuté 'A' zůstalo dole. Noha je tak bolela, že nebylo ani pomyšlení, aby vylezlo po stěně až do prvého patra.

Teď bylo nahoře na římse našim přátelům nedobře. Zvláště 'I' plakalo, až srdce usedalo. Tu ztracenou tečku už by oželelo, ale co nyní s chudinkou písmenkem 'A'? Nemohou je přece zraněné nechat dole na ulici. A co by si bez 'A' počal Frantík? Místo 'bárka' měl by v sešitu jen 'brk', místo 'várka' jen 'vrk' a místo 'kavárna' bylo by tam jen 'kvrn'.

Plačíc, rozběhlo se 'I' po okně, s okna seskočilo na stůl a hledalo, koho by přivolalo na pomoc. Najednou zahlédlo v rohu okna pavoučka.

"Pavoučku, křižáčku můj, buď tak hodný a pomoz nám dostat bratříčka 'A' z ulice."

Pavouček něco zabručel, ale šel. Inu, cožpak, to je umělec. Taková věc byla pro něho hračkou. Spustil s okna dolů svůj pavučinový provaz a křikl na 'A', aby si jej pevně přivázalo kolem těla.

Sotva to bylo hotovo, začali táhnout. Táhl sám pavouk, táhlo 'Š' i 'M', táhlo i 'K' a 'C', ale nejvíc táhlo měkké 'I', třebaže má nejméně síly. Vzpíralo se a napínalo, až mu s čela kapal pot. To to jelo nahoru! Než bys do pěti napočítal, bylo 'A' nahoře a už mu 'I' foukalo na bolavou nožičku.

Jen ještě, kde teď tu tečku seženou? Pavouček se nabídl, že najde tečku jinou. Nějaký prášek, malý kousek uhlíku nebo zrnko máku. Však měl Frantík dnes k obědu škubánky s mákem. Snad ještě někde nějaké zrnko leží.

Vtom práskly dveře. Frantík se vracel domů.

Rychle všichni poděkovali pavoučkovi. A hupky dupky do sešitu, až se pod nimi stránky prohýbaly.

Frantík sáhl přímo po sešitu. "Ještě musím napsat úkol," řekl si a rozevřel sešit. Vytáhl si pero a inkoust a chtěl začít psát. Najednou spatřil, že nad 'i' není tečka. 'I' se sice krčilo, aby to nebylo vidět, ale Frantík si toho stejně všiml.

"To jsem blázen, že bych byl zapomněl udělat tečku?"

Píchl perem nad 'I' a už bylo opět všechno v pořádku.


Zítřejší pohádka se jmenuje "ZACHRÁNĚNÝ ZÁPAS"

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 16. března 2017 v 7:33 | Reagovat

Pěkné. :-)

2 Joina Joina | Web | 16. března 2017 v 10:52 | Reagovat

Zajímavá pohádka. A já se divím, že jako malá jsem nic takového nečetla...

3 Panda Panda | E-mail | Web | 16. března 2017 v 10:54 | Reagovat

[2]: Na tuhle knížku se jaksi zapomnělo a zmizela ze světa.

4 Jane from Eden Jane from Eden | Web | 16. března 2017 v 14:30 | Reagovat

;-)

5 pihovatá vopice pihovatá vopice | Web | 16. března 2017 v 16:21 | Reagovat

Krásné, a když jsem si přečetla lidé drazí, pojďte mi pomoct a myslelo se tím lidé ostatní písmenka, tak se tady usmívám. Moc milé, díky. :-)

6 Janinka Janinka | E-mail | Web | 16. března 2017 v 16:30 | Reagovat

Krásná pohádka a super záhlaví! :-)

7 Panda Panda | E-mail | Web | 16. března 2017 v 16:53 | Reagovat

[5]: [6]: Děkuji! :-)

8 Lukas Lukas | Web | 16. března 2017 v 20:13 | Reagovat

Tak pěkné až roztomilé to je v každém případě - myslím si však, že tomu chybí obrázkové prokládání (znám zajímavé pro děti upravené knihy s antickou tématikou a opravdu překrásný zážitek)

9 Panda Panda | E-mail | Web | 16. března 2017 v 20:17 | Reagovat

[8]: No jo co se dá chtít po sešitkovém vydání knížky z roku 1946. Byli rádi že tam bylo průměrně jeden černobílý obrázek na každou pohádku. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama